Kdo topí dřevem, ví, že nejvíc práce nedá samotné topení, ale příprava polen. Metrové špalky se sekerou rozštípete, jenže po dvou kubících vás bolí záda a ramena. Proto si štípačku na dřevo pořizuje čím dál víc chalupářů i majitelů rodinných domů. Na trhu jsou stroje za pět tisíc i za padesát. Rozdíl mezi nimi není jen v ceně, ale hlavně v tom, jaké dřevo zvládnou.
Kolik tun tlaku opravdu potřebujete
Síla štípačky se udává v tunách. Pro měkké dřevo (smrk, borovice, topol) o průměru do 25 cm stačí 5 až 6 tun. Na buk, dub nebo habr počítejte aspoň s 8 tunami, a pokud štípete suky a rozvětvené kusy, sáhněte po 10 tunách. Malá štípačka na tvrdé dřevo se zasekne, přehřeje a za dvě sezony ji vyhodíte.
Dobré pravidlo zní: vyberte stroj o jednu třídu silnější, než si myslíte, že potřebujete. Dřevo z vlastního lesa málokdy bývá rovné a bez suků.
Ležatá, nebo stojatá
Horizontální (ležatá) štípačka je menší, lehčí a levnější. Polínko položíte do žlabu a píst ho natlačí na klín. Hodí se na kratší kusy do 50 cm a na občasné štípání. Velké špalky do ní ale těžko zvednete.
Vertikální (stojatá) štípačka má klín shora a špalek stojí na zemi nebo na nízkém stolku. Nemusíte ho zvedat, stačí ho přikulit. Zvládne delší kusy, obvykle do 1 metru, a bývá silnější. Je dražší a zabere víc místa v kůlně.
Elektřina, nebo benzín
Elektrická štípačka na 230 V stačí do 7 až 8 tun. Silnější modely mají motor na 400 V, takže potřebujete třífázovou zásuvku. Elektrické stroje jsou tišší a v podstatě bezúdržbové.
Benzínová štípačka se vyplatí tam, kde není proud, třeba přímo v lese nebo na pasece. Je hlučnější, potřebuje výměnu oleje a před zimou zakonzervovat. Na zahradu u domu si většina lidí vystačí s elektrickou.
Na co se dívat v obchodě
- Délka polena. Změřte si svá kamna nebo kotel. Polena do kamen mají často 25 až 33 cm, do kotle 50 cm. Štípačka musí pojmout aspoň tuto délku, ideálně i metrové kusy.
- Ovládání obouruč. Bezpečná štípačka se ovládá dvěma pákami najednou, takže ruce nemohou být u klínu. Nekupujte stroj, kde to jde jednou rukou.
- Rychlost pístu. Levné stroje jedou pomalu, jeden cyklus trvá i 20 sekund. U kubíku dřeva to dělá rozdíl v hodinách.
- Kolečka a madlo. Štípačka váží 50 až 150 kg. Bez koleček ji po zahradě nepřestěhujete.
- Servis a náhradní díly. Hydraulický olej, těsnění a klín se časem mění. U známých značek seženete díly i za pět let.
Jak se štípačkou pracovat bezpečně
Pracujte v rukavicích a pevné obuvi, ideálně s ochrannými brýlemi. Štípačku postavte na rovnou a pevnou plochu, ne do bláta. Nikdy nesahejte ke klínu, když je píst v pohybu, a nenechávejte u stroje děti. Zaseknuté poleno nevytahujte rukou, vraťte píst a kus otočte.
Po sezoně stroj očistěte od pilin a pryskyřice, zkontrolujte hladinu oleje a uložte ho do suchého místa. Elektrický kabel nenechávejte ležet venku.
Kdy se vyplatí štípačku půjčit
Pokud zpracujete méně než tři kubíky ročně, zvažte půjčovnu. Den s 8tunovou štípačkou stojí kolem 600 až 900 Kč. Kdo ale topí celou zimu jen dřevem a štípe 10 kubíků a víc, má vlastní stroj zaplacený zhruba za dvě sezony.
Naštípané dřevo nechte schnout aspoň rok, lépe dva, pod střechou s volným prouděním vzduchu. Suché dřevo hřeje skoro o polovinu víc než čerstvé a nezanáší komín. Víc o tom najdete v článku o sušení a skladování dřeva.
Úvodní foto Ivan Babydov, Pexels (volná licence).
